Jak může letní náladu ovlivnit stres?

Taky si léto malujete jako období lehkosti, zábavy a chuti prožít všechno naplno? Delší dny, teplo, prázdninová nálada a trochu volnější režim k tomu přímo vyzývají. Jenže tohle rychlejší tempo, spolu s vyššími teplotami a prázdninami může mít i svou stinnou stránku.

Proč se těšíme na léto ale cítíme se někdy hůře?

Je to poměrně jednoduché - vyvíjíme na sebe tlak. Chceme si léto užít, musíme ale věnovat pozornost povinnostem. Děti mají prázdniny a je potřeba vyplnit jejich volný čas. Do toho se mísí vysoké teploty, které přirozeně unavují.
Tento nenápadně působící tlak může být mírný, dokážeme lehce zvládnout. Pokud je ale intenzivní a/nebo trvá dlouho, začne se nápadněji odrážet v těle. Každý tlak totiž způsobuje řadu tělesných reakcí - od stažení určitých svalů, omezení cirkulace krve, až po hormonální nerovnováhu. Čím déle jednotlivé faktory působí, tím více částí těla nějak reaguje. 

Aha, takže stres…

Přesně tak. Stres totiž vždycky nevypadá jako jeden velký kolaps nebo úplné vyčerpání, které přichází zničehonic. Plíží se spíš potichu - jako vnitřní neklid, podrážděnost, horší spánek. A nejen skrze projevy těla, ale i neustálý a otravný tok myšlenek. Někdo bývá bez nálady, jiný je přecitlivělý, další má pocit, že musí být neustále ve střehu. Mnoho z nás tyhle projevy známe a možná je už považujeme za “normální” součást běžného života. Ale - musí to tak být?

Jak konkrétně poznáte, že se vás toto téma může týkat?

Třeba tak, že je žaludek najednou jako na vodě. Po jídle přijde tlak v břiše nebo nadýmání. Člověk má chuť na sladké, jí ve spěchu, nebo naopak necítí hlad ani chuť skoro vůbec. Někdo má pocit sevřeného břicha, jiný se potýká s nepravidelným trávením. Není to náhoda, mezi psychikou a zažíváním existuje velmi těsné spojení a když jsme v napětí, tělo nedokáže automaticky přepnout do režimu klidu, regenerace a pohodového trávení. Zůstává v protipólu, kdy je spíš připravené zvládat zátěž. A právě zažívání to často odnese jako první.

Může na stres reagovat taky pleť?

Ano, když je toho na nás moc, často to poznáme i v zrcadle. Pleť může být unavená, zašedlá, citlivější, vysušená nebo se víc mastit. Může se zhoršit akné, objevit se začervenání nebo pocit, že pokožka najednou „nespolupracuje“. A pokud s k tomu přidá i méně spánku, horší pitný režim nebo méně času na péči o sebe — je výsledek docela rychlý. Podobné je to totiž i s vlasy a pokožkou celého těla. Ve stresu si řada lidí všimne, že jim vlasy víc padají, jsou bez života, pokožka svědí, pne nebo je citlivější než obvykle. Někdy máme tendenci hledat jen nový šampon, lepší krém nebo jiný doplněk, ale pravda bývá často hlubší.

Takže co s tím? 

Jít na to z více stran, péčí vnější i vnitřní a co je možná nejdůležitější (a taky nejtěžší) - zvolnit. Přehodnotit, zda je potřeba všechno to, co si myslíme, že potřeba je. Zkusit nacházet nové úhly pohledu. Při plánování aktivit myslet i na odpočinek mezi nimi. A dýchat!  Ano, snadno se to řekne a někdy velmi těžko praktikuje.

Tělo je v každém životě jen jedno a rozhodně se vyplatí do něj investovat - hlavně pozornost a chuť naslouchat jeho potřebám. 

A jak to udělat prakticky?

Zde je několik tipů, které si ověřujeme sami na sobě:

 Vždycky existuje řešení, které vás podpoří na příjemnější a klidnější cestě. I v létě! Pokud potřebujete podpořit, poradit s výběrem nebo nákupem, ozvěte se nám!